Název

MASOPUSTNÍ PRŮVOD PROŠEL HAVLÍČKOVÝM BRODEM

Popis

„Do Řehoře, kdy má pluh již býti na poli, ještě hezká chvíle, proč tedy nepřáti si trochu radovánek, beztoho potom aby se člověk lopotil zas až do zámrazu.“

Již podesáté pořádalo Mateřské centrum Zvoneček Havlíčkův Brod (Oblastní charity Havlíčkův Brod), ve spolupráci s Kalamajkou, Havlíčkobrodskou dechovkou a Muzeem Vysočiny Masopustní jarmark.

V neděli 3. února vyšel průvod masek od Skautského klubu a prošel Horní ulicí směrem na náměstí. Před domem Karla Havlíčka Borovského se celý průvod zastavil, aby všem divákům pan Pronobus představil postavy masopustního průvodu. A že jich letos bylo.... na šest desítek ....kominík, kravička, motýl, švec, řezník, kat, pošťák, holič, farář, kobylka, kořenářka, kuchař, myslivec, slamáci, medvěd s medvědářem, bába s nůší, mimino, slepice čarodějnice i smrtka.... Havlíčkobrodská dechovka celý průvod doprovázela říznou muzikou a maškary si při muzice zatancovaly.

Před radnicí byla popravena kobylka, která mmohla za všechny hříchy.
Celou akci zakončilo představení kočovného divadla Rózy Blechové se „ Zakletou Apolenou .“

A co je to vlastně masopust?
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar. Obchůzky masek neměly závazná pravidla, záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst.

Mateřské centrum Zvoneček
Havlíčkův Brod

Nastavení